Milosrdné sestry sv. Karla Boromejského, známé jako Boromejky. Jejich zápal a odhodlání sloužit bližním jim zajistil respekt a obdiv v celé české společnosti. Avšak v éře komunismu byly tyto statečné ženy nuceny opustit své poslání v nemocnicích a školství.

Komunistický režim, který považoval náboženské instituce za hrozbu, vytlačil Boromejky z veřejného života. Místo toho, aby léčily a vzdělávaly, byly nuceny skrývat svou víru a službu v tajnosti. Ale jejich duch nebyl zlomen. Ve stínu režimu pokračovaly v nezištném poslání, inspirovaly mnohé a byly svědectvím nesmírné odvahy a víry.

Dnes, když se ohlédneme zpět, vidíme Boromejky nejen jako zástupce náboženské tradice, ale také jako symbol odolnosti, statečnosti a nezlomného ducha, který přetrvává i v těch nejtemnějších dobách.

"Jsem ctnost, kterou těžko najdeš v těch, co touží po moci a vládě. V latině mě najdeš na domě, který střeží sestry milosrdné. Přelož mě do češtiny a otevři cestu dál. Kdo jsem?"

25. února 1948 není jen obyčejné datum v kalendáři. Toho dne se tisíce studentů sešly na Václavském náměstí, aby protestovaly proti komunistickému puči, což vedlo k nástupu totalitního režimu v Československu. Jejich odvážný pochod je dodnes symbolem odporu a touhy po svobodě.

Zamyslete se nad hlubokým významem slov na památníku, který vidíte před sebou. Určete klíčové slovo, které symbolizuje odvahu studentů.

V srdci historické Prahy se tyčí kostel sv. Kajetána, nádherný architektonický skvost, který ale skrývá mnohem více než jen kameny a malby. Toto místo bylo svědkem mnoha aktů milosrdenství a charitativní činnosti, která se stala základem pro církevní práci v celém městě.

Služba charity je jedním z pilířů křesťanské víry. Již od prvních dnů křesťanství, bylo společenství věřících známé svým odhodláním pomáhat potřebným. Kostel sv. Kajetána je v Praze symbolem této nesmrtelné tradice. Díky dobrovolníkům, kteří zde v minulosti i v současnosti obětovali svůj čas a energii, byly realizovány nesčetné charitativní akce. V tichu svatostánků se tedy skrývá nejen ducha dávných časů, ale také aktivní přítomnost služby potřebným.

Ve stínu věží a oltářů, kde se modlitba mění v činy, kdo je to, kdo zde bdí a pomáhá i v těžkých chvílích, s laskavým srdcem, ruku v ruce s těmi, kdo jsou v nouzi? Je to organizace, co má ve jménu město a zároveň i dobročinnou snahu.

Vítejte na Malostranském náměstí, kde vás přivítá impozantní silueta Chrámu svatého Mikuláše. Tento barokní skvost je víc než jen místo klanění; skrývá v sobě tajemství minulých let.

Chrám svatého Mikuláše je jedním z nejvýznamnějších sakrálních staveb v Praze, ale má také temnou kapitolu ve své historii. Místo, které bylo kdysi symbolem víry a naděje, se stalo nástrojem dozoru a kontroly.

Dovedete si představit, že tento krásný chrám mohl být někdy v minulosti místem špehování? Jaká část chrámu byla využívána k tomuto účelu?

Arcibiskupský palác v Praze, je jednou z nejvýznamnějších historických budov v centru české metropole. Jeho impozantní fasáda a bohatá historie jej činí skvělým místem pro pokračování naší zážitkové hry.

Tato majestátní stavba, sloužila v průběhu staletí jako sídlo arcibiskupa pražského. Palác byl svědkem mnoha důležitých událostí v českých dějinách a pamatuje si na mnohé významné osobnosti.

Při vstupu do paláce se ocitnete v zapomenutém světě tajemství a dobrodružství. Vaším úkolem bude rozluštit staré tajemství a najít klíč k vaší další etapě. Kdo ví, co všechno se v těchto zdech skrývá? Jste připraveni na dobrodružství vašeho života? Začínáme!

Sečti první a druhé dvojčíslí roku, kdy byla povýšena katedrála sv. Víta na sídelní kostel arcidiecéze. Od výsledku odečti 1.

Přečtěte si text a rozluštěte rébus. Text vás provede temnou historií Hradčanského domečku a jeho roli jako vojenské věznice za dob Rakouska-Uherska, gestapa a komunistického režimu v Československu.

Vítejte u tajemném Domečku, známém také jako Hradčanský domeček – místo, kde se střetává minulost se strašlivou temnotou. Skrývající se na Hradčanech v Praze (Kapucínská č. o. 2, č. p. 214), tento domeček sloužil jako část hrůzné vojenské věznice za dob Rakouska-Uherska.

Jeho nechvalnou pověst si vysloužil tím, že posloužil nejprve gestapu a později vyšetřovatelům Státní bezpečnosti, Obranného zpravodajství a 5. oddělení Hlavního štábu jako temná vyšetřovací věznice, kde se strhly hrůzy naprosté nelidskosti. Tato místa zjevují temné stíny režimu, který symbolizuje krutosti a teror státní moci.

Zdá se, že toto místo bylo symbolem nekompromisního komunistického režimu v Československu. Zde, za zdmi tohoto zlověstného domečku, se odehrávaly hrůzy, které přesahovaly všechna lidské chápání. Vyšetřovací metody, které tu byly používány, byly odporně brutální – od odpírání spánku a jídla po nelidské psychické týrání. Mučení zimou, surová bití, škrcení, a dokonce i topení, to všechno bylo každodenní realitou.

Odkrývejte tajemství tohoto záhadného místa, avšak buďte opatrní, neboť cesty minulosti mohou být zrádné a plné hrůz, které se nemilosrdně snaží zadržet vaše pokroky. Pátrání po pravdě v Domečku vás nevyhnutelně zavede do nitra stínu, kde minulost kolísá mezi strašlivou tragédií a lidskou odvahou.

Co zde v „Domečku“ posilovalo vězněné a mučené při výsleších armádními důstojníky?

Najděte spojení mezi těmito obrázky a složte dohromady slovo, které popisují.

Jste na místě, kde duchovní odolnost a víra byly testovány do extrémů. Strahovský klášter, který po staletí sloužil jako domov mnichům a místní komunitě, se stal během pronásledování v 20. století symbolem odporu a víry.

Představte si nádherné nádvoří Strahovského kláštera, kde někde mezi kameny a starými zídkami se ukrývá odvaha a oběť mnoha. Klášter, který kdysi ožíval zvuky modliteb, byl svědkem jednoho z nejtemnějších období v historii Prahy. V dobách pronásledování v 20. století byl klášter zavřen, mnozí z jeho mnichů byli zatčeni a někteří dokonce zavražděni. Toto období přineslo nejen smutek, ale i heroické činy těch, kteří riskovali všechno ve jménu víry a svobody.

V historii kláštera je jedno konkrétní datum, které představuje temné období pro církev. Abyste toto datum objevili, musíte vyřešit následující rébus:

Poskládejte tyto obrázky dohromady a zjistíte římské číslice, které vám prozradí rok, kdy došlo k likvidaci mužských řeholních řádů. (Pro svícen použijte první písmeno z latinského překladu)

Arcibiskupovo kázání obsahuje metafory a symboly, které se vztahují k tématu svobody. Poslouchej kázání a hledej v něm skryté odkazy a symboly na osobu na obrázku. Ta ti odhalí, kde na Vás bude čekat další úkol.

"Stejně jako kardinál Beran, který nikdy neztratil víru ve svobodu, i my musíme následovat jeho stopu do jeho domova."